Crazy bitch

Zdravím hubňulky,
chtěla bych se zeptat na jednu věc a to, že když se prohlížíte v zrcadle, ve výloze, nebo v jakémkoli odrazu, připadáte si jako ty ukázkové anorektičky, že se vidíte o tolik tlustější, o tom hnusnější, než jste?
Mě právě přijde, že vůbec. Přijde mi, že se vidím naprosto reálně. Vidím dokonce, jak jsem zhubla, někdy si i dokonce řeknu - docela dobrý. Ale to pouze ve výjimečných případech. Každopádně si myslím, že se vidím naprosto normálně, prostě tak jak vypadám. Co vy?

Chvíli jsem přemýšlela nad svým životem a mým ex. Proč se se mnou vlastně rozešel a možná je i možnost, že právě kvůli jídlu.
Neviděli jsme se tři měsíce, byl v Madridu a za tu dobu jsem zhubla. Byl překvapený, ale to nejen mojí postavou, ale i přístupem k jídlu. Zval mě pořád na večeři, obědy atd, až jsem začala mít děsivé podezření, že náš vztah byl založený jenom na jídlu! Kolikrát jsem na něj byla protivná, hysterická, kdykoli měl nějaké řeči o jídle, tak jsem křičela a byla jsem podrážděná. Možná to byl právě ten neznámý důvod našeho rozchodu.

Co se děje momentálně doma, raději nechtějte vědět. Pořád se hádáme. Pořád jsou ve vzduchu vy výhrůžky typu psychiatrie v Motole. Pořád. Dneska jsem sebrala kapky poslední hrdosti a řekla jsem, že k tomu debilnímu psychologovi nejdu ( docházím k němu 1 nebo 2x za měsíc). Už k němu chodit nebudu, posral mi život, všechno co jsem měla. A skoro se mu povedlo mě zničit. Zničit mojí postavu, ale s tím je konec.
Rodiče mě nikam nepošlou, nechtějí mě dát do Motola, copak by mohli žít s tím, že je jejich milovaná dcera na psychiatrii a že oni jsou tak slabí, že tomu nedokázali zabránit? Mohli by žít s tím, že jejich dcera budu mít do smrti napsané v životopise, že se léčila na psychiatrii v Motole?
Jestli by s tím mohli žít a jestli se mě tam pokusí dát ( což se jim nepodaří), tak jsem s nima skončila. Navždycky.

Jídlo - kafe, 0,1% jogurty. Nic víc nechci vidět, minimálně do konce tohoto týdne. Nemám hlad, nemám sílu. Hlavně na to se na sebe podívat do zrcadla a zase brečet jako malá, jako slaboch, co to nedokáže. Ale já vím, že dokáže. Slibuju, že to bylo naposledy co jsem brečela nad svoji váhou a pohledem do výlohy, nebo zrcadla.